MŮJ PRVNÍ MARATON V ŽIVOTĚ

Můj první maraton: 42 km euforie mezi vinicemi

Běhání je pro mě už dlouho vášní, ale maraton? To byla výzva, kterou jsem si vždy chtěla splnit. Když jsem se rozhodla pro Conegliano Valdobbiadene Prosecco Running Festival, věděla jsem, že to nebude jen obyčejný závod – 42 km mezi vinicemi v oblasti zapsané na seznamu UNESCO, dechberoucí scenérie a... prosecco po cestě? To znělo jako dokonalé spojení sportu a radosti!

Naštěstí jsem na to nebyla sama – celý závod jsem běžela s mojí skvělou kamarádkou Evou, která mě neuvěřitelně podporovala. Sdílet tenhle zážitek s někým blízkým bylo něco, co můj první maraton udělalo ještě nezapomenutelnějším.

Start plný adrenalinu a odhodlání

Ráno závodu jsem cítila směs vzrušení, nervozity a nadšení. Atmosféra byla úžasná – stovky běžců, každý s vlastním příběhem, a my s Evou mezi nimi, připravené na svou životní běžeckou výzvu.

Když zazněl startovní výstřel, adrenalin nás obě naprosto pohltil a s nadšením jsme vyběhly vstříc prvním kilometrům. Eva byla od začátku skvělým parťákem – vždy, když jsem zpomalila nebo na mě přišla únava, mě povzbuzovala a motivovala k dalšímu kroku.

Běh vinicemi: Krása, radost a první krize

Trať vedla přes malebné kopce, historická vinařství a nekonečné vinice, které dodávaly běhu úplně jiný rozměr. Každý kilometr byl pastvou pro oči – zelené vinice, malebné vesničky a úžasná příroda.

Ale někde kolem 30. kilometru přišla první krize. Nohy začaly těžknout, únava se hlásila o slovo a já se musela mentálně přepnout. A právě v tu chvíli byla Eva moje největší opora. Povzbuzovala mě, připomínala, proč tu jsme, a pomohla mi najít nový rytmus. A když jsme dorazily k občerstvovací stanici, kde se podávalo prosecco, smály jsme se a věděly, že to zvládneme!

Poslední kilometry a euforie v cíli

Blížil se závěr a my věděly, že to dokážeme. Když jsme vbíhaly do cílové rovinky, zaplavila mě čistá euforie. Ty měsíce tréninku, nekonečné kilometry a dřina se v tu chvíli vyplatily. Protnout cílovou čáru znamenalo jediné – splnila jsem si svůj sen!

Podívala jsem se na Evu a obě jsme věděly, že tohle nebyl jen závod. Byla to společná cesta, plná podpory, motivace a přátelství. A když nám do ruky podali sklenku prosecca na oslavu? Dokonalé zakončení našeho prvního maratonu.

Běžecký zážitek, na který nikdy nezapomenu

Conegliano Valdobbiadene Prosecco Running Festival nebyl jen maraton. Byl to zážitek, oslava běhu, přírody a italské pohostinnosti. Pokud někdy přemýšlíte o maratonu, který je víc než jen závod, tahle trasa mezi vinicemi by měla být na vašem seznamu.

A co mě naučil můj první maraton?
 Že běh je o hlavě stejně jako o nohách.
 Že běžet s kamarádkou, která vás podporuje, je neuvěřitelná motivace.
 Že cílová rovinka je okamžik čistého štěstí.
 A že si po závodě můžete s klidným svědomím dopřát prosecco!

Jdu si naplánovat další závod... A vy? Přidáte se?